Roman Čerbák, Karel Doležel
Město Brno, druhé největší v České republice, patrně trpělo komplexem (jak už to u druhých obecně bývá), že nemá městskou památkovou rezervaci, kterou mají daleko menší města. Evidentně politicky motivovaný počin přivedl Brno, město s ambicí na Chicago, do tenat a osidel památkové péče tím, že ještě za bolševického režimu na jaře 18. 4. roku 1989 bylo nařízením vlády ČSR prohlášeno historické jádro města za MPR Brno. Následně v roce 1990 následovalo vyhlášení ochranného pásma MPR, které zasahuje obrovské území města, paradoxně ale ne například sídliště Lesnou. Brno bylo poznamenáno několika zničujícími nálety za 2. světové války. Jizvy v podobě proluk, a to někdy poměrně značných, přetrvávají dodnes. Přestože podstata MPR je tvořena výstavbou z 19. stol. s některými superbrutálními zásahy do původní městské struktury a zásadními funkcionalistickými počiny z období 1. republiky, architekti v současnosti řeší několik, v podstatě posledních proluk v MPR. Přednáška představuje pár, kvalitativně různě úspěšných, realizací a projektů z nejnovější i vzdálenější minulosti, které reagují na aktuální problému uvnitř MPR. Regulační plán MPR, který vyžadoval na rozhodující lokality veřejné architektonické soutěže, byl shledán nezákonným a již neplatí! O tom všem přijeli do Zlína pohovořit Ing. arch. Karel Doležel a Ing. arch. Roman Čerbák.








